|
|
Dynamics and role of the Arabidopsis thaliana IAA17/AXR3 protein in regulation of root growth by auxin
Kubalová, Monika ; Fendrych, Matyáš (vedoucí práce) ; Glanc, Matouš (oponent)
in Slovak language Auxín je rastlinný hormón regulujúci mnoho vývinových procesov a environmentálnych odpovedí. Jedným z najviac opísaných spôsobov auxínovej signálnej dráhy je regulácia génovej transkripcie. Aux/IAA proteíny hrajú v tomto procese dôležitú úlohu - pôsobia ako transkripčné represory. Nedávne štúdie odhalili, že niektoré rastové odpovede koreňov sú príliš rýchle na to, aby ich bolo možné vysvetliť zmenami na úrovni transkripcie. Korelácia medzi množstvom Aux/IAA proteínov a rýchlosťou rastu koreňov naznačuje, že tieto proteíny sa môžu podieľať na regulácii rastu koreňov, najmä počas včasných rýchlych rastových odpovedí, ktoré nie sú spojené s transkripčným preprogramovaním. Táto práca je zameraná na jeden z 29 Aux/IAA proteínov Arabidopsis - IAA17/AXR3 proteín. Najskôr sme vytvorili stabilné transgénne línie Arabidopsis thaliana exprimujúce rôzne kombinácie fluorescenčne značeného AXR3-1 proteínu a/alebo fúzovaného so subcelulárnymi lokalizačnými značkami pod kontrolou rôznych pletivovo špecifických promótorov, ktoré umožňujú charakterizovať subcelulárnu lokalizáciu tohto proteínu. Následná vizualizácia metódami konfokálnej mikroskopie potvrdila informácie o úlohe IAA17/AXR3 proteínu v rastových odpovediach koreňov, jeho zapojenie do auxínovej signalizácie a gravitropismu. Ďalej sme...
|
|
|
Gravitropism mechanisms in single-celled organs and multicellular organs of plants
Nehasilová, Martina ; Fendrych, Matyáš (vedoucí práce) ; Kurtović, Katarina (oponent)
Rostliny reagují na různé stimuly z prostředí orientovaným růstem. Růstové odpovědi nazýváme tropismy. Gravitropismus je růst orientovaný ve vztahu ke směru gravitace. Rostlinný prýt je negativně gravitropní, roste nahoru, ke zdroji světla. Kořeny jsou pozitivně gravitropní, rostou dolů, aby zakotvily rostlinu v substrátu a našly vodu a minerály. Celý proces gravitropismu se skládá ze tří fází: zachycení signálu, přenos signálu a růstová odpověď. Tyto fáze mohou buď proběhnout v rámci jedné buňky, nebo odděleně každá v jiné části mnohobuněčného orgánu. Reprezentanti jednobuněčných gravitropních systémů jsou rhizoidy řas nebo protonemata mechů. Tyto si vystačí s minimální transmisní fází, protože k růstové odpovědi na gravitační signál dochází ve stejné buňce, v níž signál vznikl. Mnohobuněčné systémy, tady zastupované kořeny krytosemenných rostlin, mají transmisní fázi více vyvinutou. Tato práce porovnává mechanismy gravitropismu mezi těmito dvěma kategoriemi (jednobuněčný vs. mnohobuněčný). Přestože jsou z hlediska uspořádání buněk tolik rozdílné, spojuje je několik společných znaků, jako je sedimentace statolitů, toky Ca2+ , změny pH a změny v transportu váčků. Nedostatek informací o jednobuněčných systémech a velká vnitřní variabilita ve vymezených kategoriích ovšem neumožňují vyvodit...
|
|
|
Tissue-specific knockout of starch synthesis in columella cells of Arabidopsis thaliana and gravitropic response
Bogdan, Michal ; Fendrych, Matyáš (vedoucí práce) ; Retzer, Katarzyna (oponent)
Od studií gravitropismu rostlin Charlesem Darwinem je identita specifických senzorů gravitace v rostlinách nejistá. K dnešnímu dni jsou statolity - škrobové granule v kořenových čepičkách - považovány za klíčové při percepci gravitace. Úloha statolitů jako organel zprostředkujících schopnost vnímat gravitaci v kořenech rostlin je obecně založena na výzkumech, jejichž subjekty mají vážně narušenou schopnost syntetizovat škrob nebo mají buňky obsahující statolity odstraněny či poškozené. To představuje metodické nedokonalosti, které vedou k alternativním vysvětlením, jako je narušený tok auxinu v důsledku těžkého poškození kořenové čepičky nebo neznámé zapojení škrobu z jiných částí rostliny do vnímání gravitace. Díky pokroku v oblasti technologie CRISPR/Cas9 jsme nyní schopni vytvářet tkáňově specifické mutanty, které by mohly pomoci s objasněním, zdali se škrobová zrna v kořenové čepičce podílejí na vnímání gravitace, a pokud ano, jak významné je toto jejich zapojení. Tato diplomová práce se pokusila na tyto otázky odpovědět adaptací tkáňově specifického systému CRISPR/Cas9 a jeho využitím pro tvorbu mutantů, které jsou specificky v kolumele bez škrobu. Pomocí tohoto přístupu jsme vytvořili jednu obecnou mutantní linii a tři tkáňově specifické mutantní linie, z nichž dvě mají cíle v genech...
|
|
|
Dynamics and role of the Arabidopsis thaliana IAA17/AXR3 protein in regulation of root growth by auxin
Kubalová, Monika ; Fendrych, Matyáš (vedoucí práce) ; Glanc, Matouš (oponent)
in Slovak language Auxín je rastlinný hormón regulujúci mnoho vývinových procesov a environmentálnych odpovedí. Jedným z najviac opísaných spôsobov auxínovej signálnej dráhy je regulácia génovej transkripcie. Aux/IAA proteíny hrajú v tomto procese dôležitú úlohu - pôsobia ako transkripčné represory. Nedávne štúdie odhalili, že niektoré rastové odpovede koreňov sú príliš rýchle na to, aby ich bolo možné vysvetliť zmenami na úrovni transkripcie. Korelácia medzi množstvom Aux/IAA proteínov a rýchlosťou rastu koreňov naznačuje, že tieto proteíny sa môžu podieľať na regulácii rastu koreňov, najmä počas včasných rýchlych rastových odpovedí, ktoré nie sú spojené s transkripčným preprogramovaním. Táto práca je zameraná na jeden z 29 Aux/IAA proteínov Arabidopsis - IAA17/AXR3 proteín. Najskôr sme vytvorili stabilné transgénne línie Arabidopsis thaliana exprimujúce rôzne kombinácie fluorescenčne značeného AXR3-1 proteínu a/alebo fúzovaného so subcelulárnymi lokalizačnými značkami pod kontrolou rôznych pletivovo špecifických promótorov, ktoré umožňujú charakterizovať subcelulárnu lokalizáciu tohto proteínu. Následná vizualizácia metódami konfokálnej mikroskopie potvrdila informácie o úlohe IAA17/AXR3 proteínu v rastových odpovediach koreňov, jeho zapojenie do auxínovej signalizácie a gravitropismu. Ďalej sme...
|
|
|
Evoluční a teoreticko-biologické aspekty díla Bohumila Němce
Loginov, Ivan ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Žárský, Viktor (oponent)
Rostlinný fyziolog Bohumil Němec patří mezí nejvýznamnější osobnosti v dějinách české vědy. V této práci jsou zmapovány a uvedeny do kontextu zásadní koncepty a teorie, které B. Němec rozpracovával ve svých odborných i populárně-naučných publikacích. K doplnění slouží i materiály získané z osobního fondu B. Němce uloženého v Archivu AV ČR. Konkrétně jsou rozebrány otázky kolem vedení vzruchu u rostlin, statolitové teorie gravitropismu, morfestezie, organogenů, přístupu B. Němce k evoluční teorii a genetice a kolem rozdělení organismů na dvě skupiny. Kromě toho je naznačena Němcova role v dobových diskuzích o vitalismu, mechanicismu a vlivu těchto dvou směru na přístup k vědeckému bádání. Dokládá se tím Němcův posun od meсhanicismu k tzv. fyziologii dráždivosti. Výstupem práce je prohloubení poznání v oblasti dějin rostlinné fyziologie a zejména dějin přírodních věd v českém prostředí.
|
|
|
Vědecká a institucionální činnost Bohumila Němce na Univerzitě Karlově
Loginov, Ivan ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Žárský, Viktor (oponent)
Bohumil Němec patří mezi nejvýznamnější osobnosti české vědy. Počátkem 20. století značně přispěl k objasnění gravitropismu rostlin, a zasloužil se o vznik ústavu fyziologie a anatomie rostlin na Přírodovědecké fakultě Karlovy Univerzity. Kromě toho se věnoval tématu regenerace u rostlin, oplodnění a jaderného dělení. Ve své práci jsem zpracoval Němcovy odborné i popularizační publikace a za použití sekundární literatury analyzoval jeho celkové působení na univerzitě v historickém kontextu. Výstupem práce je strukturovaný přehled vědecké činnosti Bohumila Němce, který je možné využít pro navazující výzkum.
|
host ::
RSS.